Pár vět o Americe, co jsem tam viděl, slyšel a zažil, jak jsem to všechno vnímal.
Nejdříve jak jsem se tam dostal a jiná technická data(pokud tě
tato část nezajímá klikni tady):
Jakožto student vysoké školy, jsem měl trochu lepší pozici, jak se
tam dostat a hlavně legálně přes prázdniny pracovat. V USA jsem byl v
rámci speciálního programu podporovaného tamní vládou - Work &
Travel. Tento program umožňuje studentům VŠ a VOŠ legálně pracovat
po určitou dobu (červen-říjen) a poté ještě za vydělané peníze
cestovat, nejdéle do konce listopadu. Pak je potřeba opustit zemi. K
tomuto programu se vystavuje speciální vízum IAP-66. Se vším zařizováním
mi pomáhala agentura Servus,
Ve spojených státech vše koordinuje společnost Council.
Pomocí tohoto programu si vyděláš dostatek peněz na to, aby ses mohl
po Americe projet, neumřel při tom hlady a ještě si dost peněz přivezl
domů. Navíc v dubnu pak USA vrací některé daně, což je taky zajímavá
sumička.
Práce se velmi snadno dá sehnat až ve Státech, průměrná mzda se
pohybuje mezi 6,50 - 7,50 USD/hodinu. Pracovat se dá 60 - 70 hodin týdně,
záleží na domluvě, ubytování se pohybuje mezi 17-70 dolary na týden.
A nyní něco málo k tomu, jak to na mě všechno působilo. Do
Ameriky se letí letadlem, kupodivu. Letadlo letí ve výšce zhruba 11 000 metrů,
rychlostí 800 km/h. Venkovní teplota je -64 º C. První čeho si všimneš
hned po příletu je to,
že je tam o poznání víc černochů než
tady u nás. Obecně černoši zastávají nižší, nepříliš kvalifikované
práce. Rasismus tady je hodně ožehavé slovo.
Někde se třeba doslechneš o tom, že Američani jsou strasně špekatí.
Daleko víc, než třeba v seriálu "Pobřežní hlídka". Tak
to je až na výjimky pravda. Sem tam se dá potkat i pěkná baba. Ale většina
z nich jsou tak dvojnásobně velký, jak naše. Zajímavý pohled je na
černošky. S účesem opravdu umějí divy a vypadají tak trochu jinak,
než bělošky. Kupodivu.
Lidi jsou povahově velmi přátelští. Hodně z nich si s tebou prostě
popovídá jenom tak. O ničem a o všem. Rádi diskutují, shromažďují
se a jsou mezi lidmi. Protože máš přízvuk, je to ještě lepší.
Většinou Slované mají "sexy" přízvuk. Hodně se jim to líbí.
Prarodiče většiny z nich byly z Evropy. Takže o Evropě něco vědí.
Českou republiku vesměs neznají, ale znají Československo, Rusko a
Kosovo.
Snad žádný národ není tak hrdý na svou zemi, původ, a věci které
dokázali jako Američané. Zbožňují svou vlajku, je snad všude kde
jen může být. Na každé žerdi, která kde stojí, na talířích,
oblečení, peněženkách, čepicích, autě a úřadě.
Umí se bavit. Vypadá to, že snad nedělají nic jiného, než pořád
poslouchají muziku, tancují, machrují a tak. Vše je tu na první
pohled takové bezstarostné, jednoduché a snadné. Mnohdy se nejedná
jen o ten první dojem, ale je to opravdu tak. Nic tu vlastně není drahé,
vzhledem k platu.
Dům a auto jsou pro ně jenom věci. Prostě vůbec je neudržují. Domy
vypadají, že se každou chvíli rozpadnou, neo
pravují fasády, nenatírají
oprýskané dřevo. Dost aut jsou pěkný vraky, ale zase ho tu má
opravdu každej. Bez auta se neobejdeš, všechno je strašně daleko, v
menších městech ani nemají chodníky.
Za všechno se omlouvají. Jsou až přehnaně zdvořilí. Když jsou od
tebe třeba na pět metrů a vypadá to, že byste si mohli křížit
cestu, řeknou: "I am sorry.", a vesele uhnou.
Když v Americe nejde elektřina, tak se nic nehne. Všechno tu běhá na
elektřinu, ale opravdu všechno od kartáčků, přes pokladny, pumpy až
po semafory. Když nejdou semafory, tak je celostátní zácpa.
Uniforma tu budí respekt. Policie se tu každý bojí. Nikdo jí
neodporuje, každý se opravdu snaží chovat, tak jak má.
Doprava. Země je to opravdu velká, takže bez auta se tu nemůžeš
pohybovat vlastně vůbec. Dálkové autobusy jsou klimatizovány, motory
výkonné, takže se frčí. Silnice tu vedou téměř stále rovně. Odbočka
je označena již s nejméně tříkilometrovým předstihem. I když tady
se samozřejmě měří v mílích. Drtivá většina všech silnic je dálničního
typu s ohromným středním dělícím pásem, kvůli bezpečnosti. Bezpečnost
především. To je patrné i z toho, že na každé křižovatce, kde není
semafor, jsou stopky. Metro je ve městech vedeno přímo pod asfaltem
ulice. Větrací šachty ústí přímo vedle chodníku. Ohřívají se tu
bezdomovci. Většina tras vede přímo pod silnicí z toho důvodu, protože
nejsou hluboko a vadí jim tedy základy domů. Do metra se dostaneš jen
skrz turnikety, kde buď musíš protáhnout kartu, nebo vhodit speciální
peníz, který koupíš v každém vstupu u přepážky. Pokud náhodou
vlezeš na nástupiště, ze kterého se odjíždí druhým směrem, musíš
ven, přejít ulici a zase vstoupit do metra. Viz stanice metra Hlavní nádraží
nebo Vyšehrad. Dost nepraktické, ale pokud se vyznáš, není problém.
Podzemka je ve větších městech tříkolejová, tzn., že některé
soupravy v rozličných stanicích nestaví, vzájemně se předjíždí.
Každý vlak prochází policista a dbá na dodržování bezpečnosti a
pořádku. Vozy jsou klimatizovány, protože je tu opravdu vedro.
Každé dítě má křivé zuby. To poznáš podle toho, že mají všechny
rovnátka. Nosí je tak dlouho, jak jen to je společensky únosné. Takže
tak do dvaceti. Souvisí to mj. i s tím, že hodně podléhají "módním"
vlivům. To znamená, že všichni mají nějaké to tetování.
V Americe nemají místnost toaleta - záchod. Pokud už musíš, tak
jedině do koupelny nebo do odpočinkové místnosti.
Někteří lidé jsou tak těžcí, že jsou na invalidním vozíku, protože
se neunesou, jiní protože jsou líní chodit. Někteří z těchto jsou
snad opravdu invalidní.
Na veřejnosti se nesmí pít alkohol. Jsou navíc místa, kde se nesmí
chodit bez trička. Asi kvůli ohrožení mravní výchovy. Možná je to
proto, aby se někteří nemohli chlubit svojí štíhlou linií.
Kvůli tomu, že mají život opravdu snadný, jsou většinou nepříliš
vzdělaní. Na počítání mají kalkulačky. Neumí plavat. Čili v bazénu je vody po kolena. Ale přesto
se mnoha lidem podaří se utopit i v takovéto hloubce.
Hromadné stravování tu probíhá na papírových talířích, s umělým
příborem. Každá věc je z hygienických a jiných důvodů zabalena v
papírovém nebo plastovém obalu. Takže obaly, odpadky a ten známý
kolotoč.
Američané nosí jenom bílé ponožky. Nebo žádné.
Správná americká rodina má nejméně tři děti, spíše víc.
Amerika je země hamburgerů, hranolků, Coca-Coly a velkých vzdáleností.
Teprve v Americe jsem zjistil, že i černoch se může opálit.
Česká republika je daleko víc svobodná země, než USA. A to pozná
jenom ten, kdo tam jednou byl. Proto tam taky jeď a udělej si svůj názor
na věc.
Ještě jedna poznámka: americký mouchy koušou.
|
© Sepsal Svádík v roce 2000 |